6.12.2019 Petr Štěpánek: Když se narodíte do zajímavé doby, když kolem sebe máte zajímavé lidi a když o tom pak napíšete knížku, úspěch je takřka zaručen. Starý olympijský bonmot sice praví, že není důležité vyhrát, ale zúčastnit se, no, nic proti tomu, ale být navíc ještě první je přece jenom o něco lepší. Ať už jde o jakoukoli disciplínu, ať už jde o cokoli. Zvláště pak, když navíc v oné disciplíně jde o prvenství historicky úplně první. Můj vzácný přítel Pavel Černocký se jedním takovým prvenstvím chlubit může. Byl to úplně první československý discjockey. Ale nejen to. Prožil toho spoustu, nejen v showbysnysu, nýbrž také v novinařině a politice, a píše o tom ve své knížce Takoví jsme byli. Kdo všechno? Kupříkladu Olympic, Pavel Sedláček, Viktor Sodoma, Pavlova sestra Petra alias Saxana, Šimek a Grossmann, slavný výtvarník Petr Sís, Karel Gott, ale třeba také Václav Klaus nebo Miloš Zeman. Do knížky svými vzpomínkami přispěli i někteří Pavlovi přátelé. Kupříkladu olympický Pavel Chrastina, Karel Šíp, Miroslav Macek či spisovatelka Marie Formáčková. Je to zkrátka moc zajímavé čtení. Doporučuju. Zde je úryvek toho, co jsem napsal já: Že existuje nějaký Pavel Černocký, jsem poprvé zaznamenal už jako kluk, když jsem si zbožně pročítal Pop Music Express. To byly noviny o popu a bigbítu a všem možném kolem muziky, co vycházely krátce okolo roku 1968. Výtvarně se nich podílel taky Kája Saudek. Už tenkrát jsem si Pavla zařadil mezi legendy, protože to byl jeden z prvních, dnes bychom řekli rockových zpěváků u nás (se skupinou Donald)… Pak se Pavel kamsi vytratil a o to víc zářila jeho sestra Petra. Znova se vynořil, tedy aspoň pro mě, po Velké sametové. Ovšem nikoli jako muzikant či zpěvák, ale jako politický komentátor. Kéž by i dnes pouštěli na obrazovku osoby s jasnými, nezaměnitelnými, přímočarými, pravicovými názory, a ne jen ty současné zoufalé, zřejmě klonované, zaměnitelné, mainstreamové mluvící hlavy… Čas plynul, plynul a plynul, načež nastal facebookový věk. Na síti jsme na sebe nemohli nenarazit. A tak nás nyní spojuje nejen facebookové přátelství, ale i podobné, mnohdy totožné názory, naprostá otevřenost i odvaha říkat radikální věci. Což samozřejmě přerostlo, a myslím, že Pavel to asi vidí stejně, v normální lidské přátelství.
