3.3.2020 Fenomenální Tuvia Tenenbom, kterého český čtenář poznal díky úspěšné knize “Všechny jejich lži”, je zpátky. Ve své nové knížce si posvítil na uprchlickou krizi v Německu. Jak se z národa, který byl před 70 lety ztělesněním zla, stala reklama na dobro? A není to celé jen jedna velká PR akce, jak vylepšit obraz Němců před celým světem? Izraelsko-americký novinář, spisovatel a dramatik procestoval Německo křížem krážem, mluvil se stovkami lidí, od obyčejných lidí po spisovatele, od členů radikálních hnutí Pegida a strany AfD po vládní politiky, od zelených sluníčkářů po krajně pravicové vyvrhele, od LGBT aktivistů po kapitány automobilového průmyslu. A samozřejmě se vypravil mezi uprchlíky samotné, aby zjistil, jak se jim v té nové zemi zaslíbené žije. Těm všem klade chytré i zdánlivě naivní otázky, aby je vyprovokoval – což se mu často daří – a zjistil, co si doopravdy myslí. Následně skládá obrázek, který je neobyčejně vtipnou a zároveň alarmující zprávou o dnešním Německu a celé uprchlické záležitosti. Jestli totiž Tuvia Tenenbom něco není, pak rozhodně není politicky korektní. Jeho kniha je plná zábavných dialogů i pronikavých pozorování. Za vším tím vtipem jsou ale často překvapující i kruté pravdy, o kterých bychom raději nevěděli. Tenenbom není ani levičák, ani pravičák, chce zkrátka znát pravdu. A tak dráždí úplně všechny.
Úryvek z knihy: Byla jsem v katedrále na mši ( Katedrála v Kolíně nad Rýnem ). Vždycky na konci roku se v katedrále koná v 18:30 mše. V ten den se konala také v tamtom kostele ( ukazuje na další svatostánek napravo od nás ), a to v 18:00. Dokonce už v těch 18:00bylo na náměstí hodně lidí, pouštěli rachejtle na katedrálu i na kostel. Zevnitř to působilo docela strašidelně, je hrůza, když jste v kostele a slyšíte exploze. Copak se to neděje každoročně ?Ano, ale ne takhle, letos bylo rachejtlí mnohem víc. Policie musela vědět, že tenhle rok nebude normální. Co nebylo normální ?Lidé byli agresivní, chtěli katedrálu rozmlátit. Spousta lidí přišla brzy, dřív než jiné roky. Když jsme katedrálu asi v osm hodin opouštěli, nemohli jsme projít, protože tady bylo tak moc lidí. Co byli zač lidé, které jste tu viděla ?Barevní, tmavší kůže. A většina z nich byli muži. Takže takhle se to tedy semlelo. Agresivní tmavší hoši, házející rachejtle na kostely a znásilňující ženy. Ale německá elita se to snažila zakrýt, protože nechtěla, aby se Frauke Petryová a její přátelé dostali do Bundestagu, až nadejde čas voleb. Tak tohle je Německo.