Sociální síť Parler

11.1.2021 Parler je sociální síť určená pro pravicové extrémisty, bílé rasisty a teroristy, říká nám, kteří o sítí dosud neslyšeli, server Wikipedia. So­ci­ál­ní síť Par­ler vznikla v roce 2018 a dnes zažívá největší boom od svého spuštění. Ve Spojených státech patří mezi nejoblíbenější. Za­kla­da­tel a generální ředitel Par­le­ru, John Mat­ze, však včera ozná­mil, že společnost Amazon, kde jsou data této sociální sítě uložena, spolupráci se sítí končí, neboť Parler „nebrá­ní ší­ře­ní ne­ná­vist­né ré­to­ri­ky.“ https://parler.com/post/009ba435b68c46d4955e1cd7737fa27c

To je sice problém, ale Parler už teď má několik nabídek, kam svá data uložit. V pondělí však spustit nejspíš už nepůjde. Kdy přesně dojde k znovuspuštění sítě, se teď ještě neví. Co naopak víme dobře je, že prezidentu Trumpovi bylo znemožněno používat aplikaci Twitter a nemůže ani na Facebook. Trumpovi příznivci se postupně stěhují právě na zmíněný Parler. Tento postup považují technologické firmy za další útok Donalda Trumpa na americkou demokracii. Google i Apple, jako odvetná opatření, tedy alespoň zrušily nabídku mobilních aplikací na svých obchodních platformách (Play Store a App Store). K síti Parler se i přesto můžete přihlásit zde :https://parler.com/auth/access

Parler nemá sice českou mutaci, ale je v ovládání hodně podobný Twitteru a Google přístup na něj dosud neblokuje (nesmí, zneužil by svého dominantního postavení). Američtí provozovatelé sociálních sítí nenesou právní odpovědnost za obsah příspěvků uživatelů (viz. 47 U.S. Code § 230 – Protection for private blocking and screening of offensive material). Je to vlastně ta stejná situace, jako kdyby měl bloger odpovídat za to, co k jeho článku připíší čtenáři – zkrátka, nikdo nemůže nést odpovědnost za to, co si jiní myslí, říkají a píší. Nejde samozřejmě o univerzální stav, výjimku, ale také jen do jisté míry, tvoří kriminální jednání a autorské právo. https://www.law.cornell.edu/uscode/text/47/230

Výhrou demokratického prezidentského kandidáta Josepha Bidena a získáním většiny i v Senátu Kongresu, je jasné, že Demokratická strana bude usilovat o změnu této ochranářské klauzule zákona a také se očekávají daleko tvrdší ataky, aby technologické firmy zabezpečili „klid, mír a pořádek“ při provozu svých aplikací. Na výhry demokratů už reagovaly i akciové trhy, ceny akcií těchto firem, které se společně označují jako FAANG (Facebook, Amazon, Apple, Netflix a Google Alphabet), klesají. Analytici trhů tvrdí, že event. zrušením zmíněné části zákona, který zabezpečuje „imunitu“ provozovatelů, dojde k odlivu zákazníků a tím klesne i cena reklamního prostoru – celkově tak dojde k oslabení momentálně velmi dominantního postavení těchto firem na trhu.

Spotřebitelé vnímají sociální sítě v podstatě trojím kumulovaným způsobem, tedy jako formu zábavy, jako zdroj informací a také jako prostředek ke komunikaci. Dojde-li k omezení jen jednoho z těchto obchodních atributů, sníží se o to zájem spotřebitelů. Jinak řečeno, celkem nízká míra cenzury, dělá ze sítí oblíbené místo pro trávení času (a sledování reklamního sdělení). To se s příchodem Bidena do Bílého domu změní. Demokraté (obecně) hlásí, že provozovatelé musí obsah důsledněji korigovat. Jak víme, dělají to, ale teď k tomu dochází výhradně z pozice „uvědomělých firem“, nikoliv (výhradně) na základě zákonné povinnosti. Omezování obsahu se ze zákona týká pouze případů trestné činnosti, zejména terorismu.

Jak dobře víme, vztah provozovatelů sociálních sítí k jednotlivým americkým politickým stranám, jaksi předurčuje do jisté míry i politickou preferenci uživatelů sítí. Je to dáno potlačováním nebo naopak upřednostňováním určitých druhů příspěvků. Jednoduše řečeno, některé příspěvky se zobrazují více uživatelům a některé neuvidíte vůbec (musíte je hledat a pokud o nich nevíte, tak nevíte, co máte hledat). To celé vysvětluje jen zdánlivě nelogický stav, kdy demokraté chtějí provozovatele prokazatelně připravit o zisk tím, že jim hodlají nařídit cenzuru, a provozovatelé i přesto Demokratickou stranu podporují. Je to nejen důkaz o jejich propojení a také důkazem, že k politické cenzuře dochází, ale především jde o důkaz systematického nástupu zcela nové politické doktríny v otázce obsahu svobody projevu.

Demokraté a republikáni se ve Spojených státech dlouhá desetiletí přou o obsah práv a svobod. To, co bylo z tohoto obrovského balíku problémů navenek a vždy společně pro obě strany nedotknutelné, byla svoboda projevu. To do jisté míry vysvětluje nám Evropanům, proč je na naše poměry tolerována „svoboda projevu“ třeba u hnutí Black Lives Matter, které se projevuje zřetelně, jako extremistická formace. Pro většinu Američanů jde pochopitelně o projevy nepřijatelné – kriminální, přesto jsou vladou obecně spíše tolerovány. Agresivní pachatelé jsou sice zatčeni, ale doma jsou dříve, než se o jejich prohřešku dozvíme z médií. A proto je zabití demonstranta policií vnímáno s maximální citlivostí. (Jak jsme mohli slyšet na demokratické CNN, George Floyd sice nebyl demonstrant, ale mohl jim být, kdyby zrovna nebyl podvodníkem, drogovým dealerem, kterým se stal, protože existovalo před více než sto let zakázané otroctví.)

Nová doktrína ohledně svobody projevu tedy spočívá v účelové toleranci těch projevů, které zapadají do ideového schématu Demokratické strany a naopak spočívá v potlačování těch projevů, které rozfoukávají popelišti jiných názorových proudů. Oheň názorové pestrosti, který člověka neustále nutí přemýšlet o důvodech svého bytí, pokládá nepříjemné otázky a nabízí stejně nepříjemné odpovědi, to je stav, který Demokratické straně USA nevyhovuje. Demokraté si nechtějí pokládat složité otázky – chtějí Američanům za pomoci jejich správných názorů jen vládnout (a to se tamním lidem vůbec nelíbí). A proto po nikdy nevyřčeném příkazu demokratů provozovatelé amerických sociálních sítí zbavují svobody projevu prezidenta Trumpa a proto Amazon ruší webhosting neposlušnému Parleru, a to i přesto, že to po nich nikdo nikdy nechtěl. Dělají to proto, že demokratická manipulace má takovou povahu – jít ještě dál, než vůdce řekl.

Podobné výjevy jsme mohli vidět v komunistickém Československu, kde naši komunisté byli vždy o trošku komunističtější, než ti sovětští. Zkušený pozorovatel to samé vidí i českých hlasatelů evropských hodnot, kteří jsou vždy o krapánek evropštější, než jim předepisuje bruselský protokol. Takže v tomto smyslu my Češi Googlu, Facebooku, Twitteru i Amazonu dobře rozumíme …